Anotace: Dědičné retinální choroby jsou heterogenní skupinou vzácných genetických onemocnění oka, s progresivní manifestací způsobující ztrátu zraku, postihující přibližně jednoho ze dvou tisíc lidí. S retinální degenerací je spojována stále se rozšiřující skupina genů, avšak pochopení jejich úlohy v biologii retiny je velmi limitované. Bardet-Biedlův syndrom (BBS) je systémová, vzácná autosomálně recesivní ciliopatie s prevalencí v Severní Americe a Evropě přibližně 1:150 000. BBS je tedy nejběžnější neletální ciliopatií, zahrnující časný nástup poškození zraku. Veškeré snahy o léčbu dědičných chorob degenerace sítnice včetně BBS vedly prozatím jen k minimálním úspěchům. Hlavním cílem předkládaného projektu je charakterizace molekulární patogeneze retinální degenerace v BBS a navržení farmakologické modulace s cílem zamezit ztrátě zraku. Naší hypotézou je, že progresivní ztráta zraku v BBS je důsledkem dlouhodobého intenzivního ER stresu, a že identifikace signálních drah aktivovaných jako odpověď na tento stres a vedoucích k buněčné smrti a jejich farmakologická modulace může zabránit nástupu a progresi nemoci. Protože myší modely neodpovídají plně fenotypu lidského BBS onemocnění a to především z důvodů mezidruhové odlišnosti, vyvineme v rámci této studie vysokokapacitní systém zahrnující retinální organoidy a pigmentované retinální buňky, diferencované z lidských pluripotentních buněk odvozených z BBS pacientů. Tento nástroj následně využijeme k funkční diagnostice vybraných specifických mutací v BBS a ke screenu malých molekul s cílem zvrátit jejich patologický fenotyp.

Registrační číslo: NU22-07-00380

Doba řešení: 1. 5. 2022 – 31. 12. 2025

Řešitel: Mgr. Tomáš Bárta, Ph.D.  Masarykova univerzita

Spoluřešitel: Mgr. Michaela Bosáková, Ph.D. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

VÍCE +

Anotace: U velké části pacientů operovaných pro Crohnovu nemoc dojde v oblasti střevní anastomózy k recidivě a vzniku stenózy. Medikamentózní léčba je v těchto případech většinou neúčinná a pacienti musejí být reoperováni. Nové endoskopické techniky by mohly oddálit nebo zcela eliminovat potřebu reresekce a tím zlepšit kvalitu života nemocných a redukovat náklady na léčbu. Předpokládaným přínosem projektu je experimentální zhodnocení efektu zavedení samoexpandibilního stentu do místa stenózy při recidivě Crohnovy choroby v oblasti enterokolické anastomózy, včetně navržení funkčního terapeutického algoritmu. Během projektu bude dále zhodnocen potenciál endomikroskopie při hodnocení efektu endoskopické léčby. Projekt podporuje rozvoj nových minimálně invazivních technik s cílem redukovat riziko pooperačních komplikací a snížit nutnost hospitalizace převedením léčby do ambulantního režimu.

Registrační číslo: NU22-08-00554

Doba řešení: 1. 5. 2022 – 31. 12. 2025

Řešitel: MUDr. Ondřej Ryska, Ph.D. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

VÍCE +

Anotace: V současné době jsou naléhavě hledány vhodné postupy pro studium časné patologie Alzheimerovi choroby (AD). Hlavním cílem projektu je vytvořit model buněčných kultur vhodných pro sledování časných změn v biologii nervových buněk (neuronů a astrocytů) u pacientů s AD. Za použití metody indukovaných pluripotentních buněk (iPSC) bude studována úloha nervových buněk v průběhu vzniku sporadické formy AD. IPSC jsou ideálním modelem, jelikož a) je možné je odvodit od jakéhokoli jednotlivce; b) jsou geneticky shodné s dárcem a c) mají schopnost vytvořit jakýkoliv buněčný typ. Diferenciace lidských iPSC odvozených z fibroblastů na zralé nervové buňky ovlivňuje expresi iontových kanálů a receptorů, které by mohly hrát zásadní roli při vzniku AD. Cílem projektu proto bude identifikovat změny glutamátergních drah u lidských astrocytů indukovaných z buněk pacientů se sporadickou formou AD. Z hlediska klinického významu naše výsledky pomohou odhalit mechanizmy odpovědné za zhoršení funkce astrocytů u pacientů s AD a umožní navrhnout účinnou strategii její léčby a prevence.

Registrační číslo: NU20-09-00437

Doba řešení: 1. 5. 2020 – 31. 12. 2023

Řešitel: doc. RNDr. Alexandr Chvátal, DrSc., MBA    Univerzita Karlova / Lékařská fakulta v Plzni

Spoluřešitel: MUDr. Jiří Hudeček  Fakultní nemocnice Plzeň

Spoluřešitel: doc. Mgr. Jan Lochman, Ph.D.  Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

VÍCE +

Anotace: Zubní ankylóza je u člověka patologický proces, který vzniká přímou fúzí zubní tkáně s okolní kostí díky traumatům či zánětu v okolí zubu. Selháním interakce mezi těmito dvěma tkáněmi dochází k poruchám funkce zubu jako orgánu, která může vést k resorpci alveolární kosti. Tento stav končí často ztrátou zubu a vznikem podmínek nevhodných pro následnou rekonstrukci ztraceného zubu. Cílem projektu je odhalení buněčných a molekulárních procesů podílejících se na morfologických a funkčních změnách během vzniku zubní ankylózy u člověka. Projekt rovněž využije nové metodické přístupy jako LIBS, mikro CT analýzy či sledování změn exprese osteogenních faktorů v oblasti paradontu s cílem rozšířit znalosti o příčinách vzniku zubních ankylóz, jakož i možnosti preventivních přístupů při traumatech zubů.

Registrační číslo: NU20-06-00189

Doba řešení: 1. 5. 2020 – 31. 12. 2023

Řešitel: doc. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D.    Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

Spoluřešitel: MUDr. et MUDr. Jan Štembírek, Ph.D.   Fakultní nemocnice Ostrava

Spoluřešitel: Prof. MUDr. Lydie Izakovičová Hollá, Ph.D.  Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

VÍCE +

Anotace: Infekce postihující kořenový kanálek zubu je nejčastější příčinou vzniku apikální periodontitidy (AP). Chronický zánět v periodonciu může vést k rozvoji radikulární cysty (RC), která patří k zánětlivým odontogenním cystám (OC). Další skupinu tvoří OC vývojové, k nimž se mimojiné řadí cysta folikulární (FC) a odontogenní keratocysta (OKC). Pro optimální volbu terapie a manažment pacientů je klasifikace OC, která reflektuje jejich etiopatogenezi a zahrnuje genetické faktory, zásadní. Cílem projektu je determinace rizikových faktorů rozvoje OC a zlepšení jejich diagnostiky. Projekt zahrnuje studii mikrobiomu kořenového kanálku zubu a OC zánětlivého původu, genetické asociační studie se zaměřením na imunitní profil pacientů a geny zapojené do odontogeneze, komparativní studie expresních profilů genů v různých typech OC, a studie vybraných molekulárních drah v patogenezi OC na animálním modelu. Na základě získaných výsledků se pokusíme navrhnout panel markerů pro predikci vzniku OC a jejich diferenciální diagnostiku.

Registrační číslo: NU20-08-00205

Doba řešení: 1. 5. 2020 – 31. 12. 2023

Řešitel: doc. RNDr. Petra Bořilová Linhartová, Ph.D., MBA   Masarykova univerzita, Lékařská fakulta

Spoluřešitel: MUDr. et MUDr. Zdeněk Daněk, Ph.D.   Fakultní nemocnice Brno

Spoluřešitel: doc. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D.  Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

VÍCE +

Anotace: Infekční komplikace zvyšují morbiditu i mortalitu nemocných se syndromem diabetické nohy(SDN) a tím i ekonomické nároky kladené na jejich péči(zvýšení počtu hospitalizací,amputací apod.).Progresi infekce můžeme zabránit antibiotickou(ATB) terapií,která by měla být účinná,s adekvátní baktericidní aktivitou.Baktericidní aktivitu lze ozřejmit monitorováním hladin ATB, které se u time-dependentních běžně neprovádí.Cílem projektu je analyzovat u pacientů se SDN a s různým stupněm ischemie dolních končetin sérové a tkáňové koncentrace vybraných betalaktamových a cefalosporinových ATB podávaných různými dávkovacími schématy, jejich baktericidní účinek a jejich klinický dopad na vývoj SDN včetně parametrů infekce. Sledovány budou i nežádoucí účinky ATB na gastrointestinální trakt(GIT), zejména na změnu mikrobioty a míru poruchy střevní bariéry.Plánujeme namodelovat u pacientů se SDN a s různým stupněm ischemie optimální dávkování ATB, navozující vyšší mikrobicidní a nižší GIT nežádoucí účinky.Nové terapeutické postupy mohou u pacientů se SDN zabránit progresi infekce a snížit počty amputací.

Registrační číslo: NU20-01-00078

Doba řešení: 1. 5. 2020 – 31. 12. 2023

Řešitel: MUDr. Vladimíra Fejfarová, Ph.D.  Institut klinické a experimentální medicíny

Spoluřešitel: Ing. Jakub Mrázek, Ph.D.   Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

VÍCE +