Anotace: Orofaciální anomálie jsou různorodou skupinou vrozených vývojových vad postihujících čelisti a zuby, které se mohou vyskytovat buď izolovaně (nesyndromově) nebo v kombinacích (u syndromů). V tomto projektu se zaměříme na mandibulární hypoplazii a její souvislost s hypodoncií/oligodoncií. Vyhodnotíme klinické, radiologické a genetické charakteristiky s cílem identifikovat nové kandidátní geny a jejich mutace zapojené zejména v nesyndromových případech těchto orofaciálních anomálií. Vzhledem k tomu, že zmíněné abnormality čelistí a zubů mohou být diagnostikovány již v dětství, mohou být dále využívány pro prevenci pozdějších zdravotních komplikací u postižených jedinců. Je zajímavé, že velké množství genových mutací způsobujících orofaciální anomálie bylo prokázáno i u onkologických pacientů. Bylo zjištěno, že jsou zodpovědné za indukci karcinogeneze, nicméně současné znalosti o asociacích sdílených molekulárních charakteristik mezi orofaciálními anomáliemi a karcinogenezí jsou nedostatečné. To poskytuje prostor pro nalezení nových klíčových poznatků potenciálně prospěšných pro pacienty i jejich rodiny. V tomto projektu budeme používat multidisciplinární přístupy zaměřené na společné molekulární rysy orofaciálních abnormalit a kolorektálního karcinomu. Získaná data mohou přispět k vytvoření nových screeningových algoritmů zaměřených na časnou detekci onkologického onemocnění u pacientů s čelistními a zubními anomáliemi. Pro podrobnější molekulární analýzy jsme jako kandidátní molekulu vybrali SATB2, jejíž mutace či změny exprese již byly spojeny s hypoplazií čelistí a kolorektálním karcinomem. Použití zvířecího modelu (myší deficientních pro Satb2) nám umožní určit buněčné a molekulární procesy podílející se na vývoji těchto dvou patologií a vytvořit model, který umožní testování nových léčebných postupů.

Registrační číslo: NW24-10-00204

Doba řešení: 1. 5. 2024 – 31. 12. 2027

Řešitel: Doc. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D.   Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

Spoluřešitel: MUDr. et MUDr. Jan Štembírek, Ph.D.    Fakultní nemocnice Ostrava

Spoluřešitel: Prof. MUDr. Lydie Izakovičová Hollá, Ph.D.     Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Spoluřešitel: RNDr. Ing. Ondřej Bonczek, Ph.D.    Masarykův onkologický ústav

VÍCE +

Anotace: Osteoporóza je metabolické onemocnění kosti se vzrůstající prevalencí u starší populace spojené s úbytkem kostní hmoty vedoucí ke zvýšenému riziku výskytu křehkých zlomenin. Je to jeden z vážných rizikových faktorů ovlivňujících životnost implantátu v organismu, spojený se zvýšeným počtem revizních operací. Řešením kvalitnější fixace implantátu v osteoporotické kosti by mohlo být vytvoření gyroidního porézního systému na jeho povrchu. Tento systém poskytuje lepší mechanické kotvení s nabídkou větší plochy zajišťující příznivější a pevnější kontakt kost-implantát. Gyroidní struktura tvořená stěnami s propojenými póry se vyznačuje vysokou pevností při zachování nízkého modulu pružnosti podobného lidské spongiózní kosti. V tomto projektu budou testovány 3D tištěné gyroidní povrchové struktury s gradientem elastických vlastností v kontaktu s osteoporotickou kostí. K tomuto účelu budou využity dvě slitiny titanu, konvenční (Ti6Al4V) a pokročilá (Ti25Nb4Ta8Sn), vyznačující se nižší tuhostí. Gyroidní struktury budou navrženy podle matematických modelů tak, aby velikost pórů byla proměnná od povrchu implantátu směrem k jeho pevnému jádru. Nově vyvinuté struktury budou analyzovány z hlediska výskytu defektů způsobených 3D tiskem a mechanicky testovány. Dále budou provedeny testy in vitro a dvě fáze testů in vivo na zvířecích modelech (5 miniprasat s osteoporózou + 3 zdravá miniprasata jako kontrola na 1 in vivo test). Bude sledováno vrůstání kosti do gyroidu s různou velikostí pórů vytvořeného z konvenční slitiny Ti6Al4V (1. in vivo test) a vrůstání kosti do optimální porézní gyroidní struktury, zjištěné v první fázi, vytvořené z obou typů testovaných slitin (2. in vivo test). Znalost prorůstání kosti gyroidními strukturami a výsledky histologických analýz umožní navrhnout optimální porézní povrch implantátu s vysokým stupněm osteointegrace v tkáni postižené osteoporózou.

Registrační číslo: NW24-10-00118

Doba řešení: 1. 5. 2024 – 31. 12. 2027

Řešitel: MUDr. MDDr. Martin Bartoš, Ph.D.      Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Spoluřešitel: MVDr. Jana Juhásová, Ph.D.      Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

Spoluřešitel: Ing. Zdeněk Tolde, Ph.D.    České vysoké učení technické v Praze / Fakulta strojní

VÍCE +

Anotace: Dědičné retinální choroby jsou heterogenní skupinou vzácných genetických onemocnění oka, s progresivní manifestací způsobující ztrátu zraku, postihující přibližně jednoho ze dvou tisíc lidí. S retinální degenerací je spojována stále se rozšiřující skupina genů, avšak pochopení jejich úlohy v biologii retiny je velmi limitované. Bardet-Biedlův syndrom (BBS) je systémová, vzácná autosomálně recesivní ciliopatie s prevalencí v Severní Americe a Evropě přibližně 1:150 000. BBS je tedy nejběžnější neletální ciliopatií, zahrnující časný nástup poškození zraku. Veškeré snahy o léčbu dědičných chorob degenerace sítnice včetně BBS vedly prozatím jen k minimálním úspěchům. Hlavním cílem předkládaného projektu je charakterizace molekulární patogeneze retinální degenerace v BBS a navržení farmakologické modulace s cílem zamezit ztrátě zraku. Naší hypotézou je, že progresivní ztráta zraku v BBS je důsledkem dlouhodobého intenzivního ER stresu, a že identifikace signálních drah aktivovaných jako odpověď na tento stres a vedoucích k buněčné smrti a jejich farmakologická modulace může zabránit nástupu a progresi nemoci. Protože myší modely neodpovídají plně fenotypu lidského BBS onemocnění a to především z důvodů mezidruhové odlišnosti, vyvineme v rámci této studie vysokokapacitní systém zahrnující retinální organoidy a pigmentované retinální buňky, diferencované z lidských pluripotentních buněk odvozených z BBS pacientů. Tento nástroj následně využijeme k funkční diagnostice vybraných specifických mutací v BBS a ke screenu malých molekul s cílem zvrátit jejich patologický fenotyp.

Registrační číslo: NU22-07-00380

Doba řešení: 1. 5. 2022 – 31. 12. 2025

Řešitel: Mgr. Tomáš Bárta, Ph.D.  Masarykova univerzita

Spoluřešitel: Mgr. Michaela Bosáková, Ph.D. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

VÍCE +

Anotace: U velké části pacientů operovaných pro Crohnovu nemoc dojde v oblasti střevní anastomózy k recidivě a vzniku stenózy. Medikamentózní léčba je v těchto případech většinou neúčinná a pacienti musejí být reoperováni. Nové endoskopické techniky by mohly oddálit nebo zcela eliminovat potřebu reresekce a tím zlepšit kvalitu života nemocných a redukovat náklady na léčbu. Předpokládaným přínosem projektu je experimentální zhodnocení efektu zavedení samoexpandibilního stentu do místa stenózy při recidivě Crohnovy choroby v oblasti enterokolické anastomózy, včetně navržení funkčního terapeutického algoritmu. Během projektu bude dále zhodnocen potenciál endomikroskopie při hodnocení efektu endoskopické léčby. Projekt podporuje rozvoj nových minimálně invazivních technik s cílem redukovat riziko pooperačních komplikací a snížit nutnost hospitalizace převedením léčby do ambulantního režimu.

Registrační číslo: NU22-08-00554

Doba řešení: 1. 5. 2022 – 31. 12. 2025

Řešitel: MUDr. Ondřej Ryska, Ph.D. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

VÍCE +

Anotace: Infekční komplikace zvyšují morbiditu i mortalitu nemocných se syndromem diabetické nohy(SDN) a tím i ekonomické nároky kladené na jejich péči(zvýšení počtu hospitalizací,amputací apod.).Progresi infekce můžeme zabránit antibiotickou(ATB) terapií,která by měla být účinná,s adekvátní baktericidní aktivitou.Baktericidní aktivitu lze ozřejmit monitorováním hladin ATB, které se u time-dependentních běžně neprovádí.Cílem projektu je analyzovat u pacientů se SDN a s různým stupněm ischemie dolních končetin sérové a tkáňové koncentrace vybraných betalaktamových a cefalosporinových ATB podávaných různými dávkovacími schématy, jejich baktericidní účinek a jejich klinický dopad na vývoj SDN včetně parametrů infekce. Sledovány budou i nežádoucí účinky ATB na gastrointestinální trakt(GIT), zejména na změnu mikrobioty a míru poruchy střevní bariéry.Plánujeme namodelovat u pacientů se SDN a s různým stupněm ischemie optimální dávkování ATB, navozující vyšší mikrobicidní a nižší GIT nežádoucí účinky.Nové terapeutické postupy mohou u pacientů se SDN zabránit progresi infekce a snížit počty amputací.

Registrační číslo: NU20-01-00078

Doba řešení: 1. 5. 2020 – 31. 12. 2023

Řešitel: MUDr. Vladimíra Fejfarová, Ph.D.  Institut klinické a experimentální medicíny

Spoluřešitel: Ing. Jakub Mrázek, Ph.D.   Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

VÍCE +