Anotace: V současné době jsou naléhavě hledány vhodné postupy pro studium časné patologie Alzheimerovi choroby (AD). Hlavním cílem projektu je vytvořit model buněčných kultur vhodných pro sledování časných změn v biologii nervových buněk (neuronů a astrocytů) u pacientů s AD. Za použití metody indukovaných pluripotentních buněk (iPSC) bude studována úloha nervových buněk v průběhu vzniku sporadické formy AD. IPSC jsou ideálním modelem, jelikož a) je možné je odvodit od jakéhokoli jednotlivce; b) jsou geneticky shodné s dárcem a c) mají schopnost vytvořit jakýkoliv buněčný typ. Diferenciace lidských iPSC odvozených z fibroblastů na zralé nervové buňky ovlivňuje expresi iontových kanálů a receptorů, které by mohly hrát zásadní roli při vzniku AD. Cílem projektu proto bude identifikovat změny glutamátergních drah u lidských astrocytů indukovaných z buněk pacientů se sporadickou formou AD. Z hlediska klinického významu naše výsledky pomohou odhalit mechanizmy odpovědné za zhoršení funkce astrocytů u pacientů s AD a umožní navrhnout účinnou strategii její léčby a prevence.

Registrační číslo: NU20-09-00437

Doba řešení: 1. 5. 2020 – 31. 12. 2023

Řešitel: doc. RNDr. Alexandr Chvátal, DrSc., MBA    Univerzita Karlova / Lékařská fakulta v Plzni

Spoluřešitel: MUDr. Jiří Hudeček  Fakultní nemocnice Plzeň

Spoluřešitel: doc. Mgr. Jan Lochman, Ph.D.  Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

VÍCE +

Anotace: Zubní ankylóza je u člověka patologický proces, který vzniká přímou fúzí zubní tkáně s okolní kostí díky traumatům či zánětu v okolí zubu. Selháním interakce mezi těmito dvěma tkáněmi dochází k poruchám funkce zubu jako orgánu, která může vést k resorpci alveolární kosti. Tento stav končí často ztrátou zubu a vznikem podmínek nevhodných pro následnou rekonstrukci ztraceného zubu. Cílem projektu je odhalení buněčných a molekulárních procesů podílejících se na morfologických a funkčních změnách během vzniku zubní ankylózy u člověka. Projekt rovněž využije nové metodické přístupy jako LIBS, mikro CT analýzy či sledování změn exprese osteogenních faktorů v oblasti paradontu s cílem rozšířit znalosti o příčinách vzniku zubních ankylóz, jakož i možnosti preventivních přístupů při traumatech zubů.

Registrační číslo: NU20-06-00189

Doba řešení: 1. 5. 2020 – 31. 12. 2023

Řešitel: doc. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D.    Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

Spoluřešitel: MUDr. et MUDr. Jan Štembírek, Ph.D.   Fakultní nemocnice Ostrava

Spoluřešitel: Prof. MUDr. Lydie Izakovičová Hollá, Ph.D.  Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

VÍCE +

Anotace: Infekce postihující kořenový kanálek zubu je nejčastější příčinou vzniku apikální periodontitidy (AP). Chronický zánět v periodonciu může vést k rozvoji radikulární cysty (RC), která patří k zánětlivým odontogenním cystám (OC). Další skupinu tvoří OC vývojové, k nimž se mimojiné řadí cysta folikulární (FC) a odontogenní keratocysta (OKC). Pro optimální volbu terapie a manažment pacientů je klasifikace OC, která reflektuje jejich etiopatogenezi a zahrnuje genetické faktory, zásadní. Cílem projektu je determinace rizikových faktorů rozvoje OC a zlepšení jejich diagnostiky. Projekt zahrnuje studii mikrobiomu kořenového kanálku zubu a OC zánětlivého původu, genetické asociační studie se zaměřením na imunitní profil pacientů a geny zapojené do odontogeneze, komparativní studie expresních profilů genů v různých typech OC, a studie vybraných molekulárních drah v patogenezi OC na animálním modelu. Na základě získaných výsledků se pokusíme navrhnout panel markerů pro predikci vzniku OC a jejich diferenciální diagnostiku.

Registrační číslo: NU20-08-00205

Doba řešení: 1. 5. 2020 – 31. 12. 2023

Řešitel: doc. RNDr. Petra Bořilová Linhartová, Ph.D., MBA   Masarykova univerzita, Lékařská fakulta

Spoluřešitel: MUDr. et MUDr. Zdeněk Daněk, Ph.D.   Fakultní nemocnice Brno

Spoluřešitel: doc. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D.  Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

VÍCE +

Anotace: Karcinomy dutiny ústní a orofaryngu patří mezi deset nejčastěji se vyskytujících malignit v lidské populaci. Náš projekt je zaměřen na spinocelulární karcinom, který představuje v této oblasti nejfrekventovanější typ maligního onemocnění. Prognóza onemocnění zhoubným nádorem dutiny ústní a orofaryngu je dána především stupněm invazivity primárního tumoru a rozsahem metastatického postižení regionálních a vzdálených uzlin. Intenzita perineurální invaze koreluje s lokalizací nádoru, jeho rozsahem a přítomností uzlinových metastáz. V našem projektu se zaměříme na determinaci klinicky relevantních somatických mutací u pacientů s perineurální invazí a na analýzu exprese raných molekulárních markerů perineurální invaze na rozhraní nádorové a okolní tkáně. Dále budeme analyzovat úlohu primárních cilií a Sonic Hedgehog dráhy v buňkách spinocelulárního karcinomu a vliv modifikované SHH signalizace na jejich perineurální invazi. Primárním cílem projektu je zavést do rutinní histopatologické diagnostiky nové postupy umožňující lépe predikovat budoucí chování nádorových buněk, které povede ke zlepšení plánování další terapie u pacientů.

Registrační číslo: NU19-08-00383

Doba řešení: 1. 5. 2019 – 31. 12. 2022

Řešitel: doc. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D.  Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

Spoluřešitel: MUDr. et MUDr. Jan Štembírek, Ph.D.   Fakultní nemocnice Ostrava

VÍCE +

Anotace: U velké části pacientů operovaných pro Crohnovu dojde v oblasti střevní anastomózy k recidivě. Medikamentózní léčba je v těchto případech většinou neúčinná a pacienti musejí být re-operováni. Nové endoskopické techniky by mohly oddálit nebo zcela eliminovat potřebu re-resekce a tím zlepšit kvalitu života nemocných a redukovat náklady na léčbu. Předpokládaným přínosem projektu je experimentální zhodnocení nových minimálně invazních metod léčby recidivy Crohnovy choroby včetně navržení funkčního terapeutického algoritmu. Během projektu dojde k vytvoření a testování unikátního zvířecího modelu, který bude použitelný i pro další studie. Projekt podporuje rozvoj nových léčebných postupů na základě modelů, využití nových technik s cílem snížení potencionálních komplikací a mezioborovou spolupráci chirurgů a gastroenterologů.

Registrační číslo: NU19-08-00449

Doba řešení: 1. 5. 2019 – 31. 12. 2022

Řešitel: MUDr. Ondřej Ryska, Ph.D.  Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

Spoluřešitel: MUDr. Jaroslav Kalvach     Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha

VÍCE +

Anotace: Schizofrenie (SCZ) významně ovlivňuje kvalitu života pacientů. Nová antipsychotika terapii zkvalitňují, ale u řady pacientů je medikace spojena s rozvojem metabolického syndromu, včetně výrazné obezity. Jak metabolický syndrom, tak schizofrenie jsou nyní spojovány s poruchou metabolismu, změnami střevní mikroflóry, selháním střevní bariéry a mírným chronickým zánětem. A právě analýzou těchto mechanismů by mohlo být možné najít biomarkery vhodné pro identifikaci pacientů se zvýšeným rizikem výskytu nežádoucích účinků terapie. Odběr materiálu (krev, moč a stolice) a hodnocení sledovaných údajů bude probíhat opakovaně, na začátku léčby a po několika měsících, kdy již bude patrné, zda se metabolický syndrom rozvinul. Navržený projekt posune znalosti o úloze mikrobiomu a metabolomu v predikci rozvoje metabolického syndromu, indukovaného antipsychotiky u první epizody schizofrenie, a mohl by být nástrojem pro zkvalitnění diagnostických a terapeutických metod. Pokusy na zvířecím modelu SCZ budou simulovat klinickou situaci detailní analýzou sledovaných parametrů.

Registrační číslo: 17-31852A

Doba řešení: 1. 4. 2017 – 31. 12. 2021, prodlouženo do 30. 6. 2022

Řešitel: MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D.  Národní ústav duševního zdraví

Spoluřešitel: RNDr. Kateřina Olša Fliegerová, CSc.  Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

VÍCE +

Anotace: Projekt se zaměřuje na výzkum úlohy genu pro CD36 v patogenezi kognitivních poruch. Projekt vychází z naší předchozí studie, ve které byla prokázána významná asociace mezi CD36 receptorem a Alzheimerovou chorobou (AD). CD36 se podílí na vychytávání Aß, oxidačním stresu a tvorbě zánětlivých cytokinů. V projektu bude komplexně vyšetřeno celkem 950 osob – pacientů s mírnou kognitivní poruchou, kognitivně zdravých seniorů, pacientů s AD a pacientů s jinými typy demencí. Osoby budou vyšetřeny neurologicky, neuropsychologicky a absolvují komplexní laboratorní vyšetření a MR mozku. DNA osob bude použita na NGS sekvenování celého genu pro receptor CD36 za účelem nalezení všech polymorfizmů, které souvisejí se sledovanými klinickými daty. Bude studována interakce genotypů ApoE a dalších kandidátních genů s CD36 genem. Jedná se vůbec o první studii tohoto druhu (celogenová analýza kombinovaná s rozsáhlými klinickými testy) ve výzkumu AD. Projekt umožní lépe porozumět patofyziologii AD (včetně úlohy CD36), což v budoucnu může posloužit k predikci a vývoji specifických léčebných postupů AD.

Registrační číslo: NU18-04-00455

Doba řešení: 1. 5. 2018 – 31. 12. 2021

Řešitel: prof. RNDr. Omar Šerý, Ph.D.  Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

Spoluřešitel: prof.doc.MUDr. Jakub Hort, Ph.D.  Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

VÍCE +

Anotace: Klíčové buněčné procesy včetně proliferace, diferenciace a přežívání jsou často regulovány stejnými molekulami během ontogeneze a tumorigeneze. Je známo, že protein c-Myb se spolupodílí na řízení uvedených procesů. Aberantní aktivace tohoto proteinu narušuje rovnováhu v jejich regulaci a podporuje zvýšenou proliferaci a přežívání buněk, čímž přispívá k maligní transformaci. Náš předchozí výzkum ukázal, že c-Myb se podílí také na regulaci fyziologického vývoje kostí. Nedávno publikované výsledky, podpořené našimi preliminárními daty, potvrdily, že protein c-Myb je exprimován v osteosarkomech, nádorech kostní tkáně, které se vyznačují věkově specifickou incidencí. Cílem tohoto projektu je objasnění funkce proteinu c-Myb v různých fázích fyziologického vývoje kostí a především jeho významu v regulaci progrese a chemorezistence osteosarkomů. s využitím buněčných linií, in vivo modelů a klinické studie. Klinická část bude dále rozšířena o širší spektrum osteogenních patologií s typickým výskytem v období dospívání, což přispěje ke zhodnocení významu proteinu c-Myb v homeostáze kostí.

Registrační číslo: NU18-07-00073

Doba řešení: 1. 5. 2018 – 31. 12. 2021

Řešitel: Doc. Mgr. Petr Beneš, Ph.D.  Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta

Spoluřešitel: MUDr. Peter Múdry, Ph.D.  Fakultní nemocnice Brno

Spoluřešitel: MUDr. Dagmar Adámková Krákorová, Ph.D.  Masarykův onkologický ústav

Spoluřešitel: prof. RNDr. Eva Matalová, Ph.D.    Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

VÍCE +