V podmínkách rychle se měnícího klimatu může být genový mix klíčovým faktorem pro přežití druhů. Umožňuje totiž vznik nových adaptací. Ukazují to výsledky výzkumu vědeckého týmu z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ve spolupráci s Oklahomskou a Cornellovou univerzitou v USA. Objev může změnit dosavadní přístup k ochraně ohrožených druhů.

Výsledky vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR prokázaly klíčovou roli genu Cdk13 ve formování obličeje a vývoji obličejových nervů. Práce odhalila širší význam stejnojmenného proteinu, který obecně ovlivňuje „přepis“ genů podstatných pro vývoj různých tkání a orgánů. Odhalení jeho regulační úlohy může významně přispět nejen k vývoji nových terapeutických strategií vzácného onemocnění onemocnění CHDFIDD, ale celkově k pochopení základních procesů v embryogenezi.

Pozoruhodný způsob rozmnožování skokana zeleného, který vytváří pohlavní buňky jako své vlastní klony, popsali vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR u dalšího druhu skokana z jižní Evropy. Unikátní reprodukce bez míchání genetické informace od obou rodičů bude pravděpodobně rozšířená i u dalších druhů s hybridním původem. Obojživelníci, kteří jsou právě díky svému způsobu rozmnožování nejvíce ohroženou skupinou obratlovců, tak přinášejí zcela zásadní poznatky o rozmanitosti reprodukčních strategií.

S narůstající odchylkou globálního klimatu od historických normálů se jednotlivé druhy stále více ocitají v podmínkách, které překračují jejich fyziologické možnosti. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR identifikovali soubor genů, které jsou spojené s ochranou buněk před oxidačním stresem.

Vědcům z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se podařila celogenomová analýza regulace tvorby bílkovin v myších vajíčkách a embryích. Odhalili dynamické změny, které jsou zásadní pro jednotlivé fáze zrání vajíčka a buněčného dělení nového embrya. Vědci popsali klíčové hráče a dráhy, které tvorbu bílkovin regulují. Získané poznatky mají zásadní význam pro klinickou léčbu neplodnosti, a zároveň rozšiřují poznatky o rakovinotvorných procesech v nádorové buňce. 

Vědcům z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se podařil zásadní objev v pochopení procesu vývoje zdravého embrya z oplozeného vajíčka.

V České republice se usadil nový druh savce – bělozubka tmavá. Objevili ji vědci ze dvou ústavů Akademie věd ČR. Přestože její příchod očekávali, zachytit se ji podařilo až na podzim loňského roku, a v podstatě omylem.

Hned dvakrát se na stupních vítězů národního kola soutěže Středoškolské odborné činnosti umístily gymnazistky, které své práce vypracovávaly na Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

Na konci května ožil liběchovský areál Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR  oslavou šedesátého výročí svého založení. Velkolepá oslava byla spojena s jednodenním mezinárodním workshopem a prezentací nejlepších výsledků a současného dění na pracovišti.

Proniknout do světa vědy, ponořit se do laboratorní práce, překonat metodické obtíže i sebe sama a nakonec úspěšně prezentovat své první vědecké výsledky. To vše se za jeden rok podařilo i čtyřem středoškolským stážistkám Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, které prezentovaly výsledky svého bádání na konferenci Otevřené vědy.

Rozdílné vlastnosti mezi populacemi norníků rudých na severu a jihu Velké Británie, způsobené odlišným typem hemoglobinu, mohou ovlivnit jejich adaptační schopnosti na měnící se klima. Výzkum vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ukázal, že schopnost využít rozmanitosti ve vlastnostech, které v populacích již existují, a díky nim se přizpůsobit klimatickým změnám, bude klíčová pro přežití mnoha druhů rostlin a živočichů včetně člověka.

Ze slavnostního vyhlášení Cen nakladatelství Academia si v kategorii slovník nebo encyklopedická publikace ocenění odneslo dílo Jana Zimy (in memoriam) z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Miloše Macholána z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Aktuální souhrn znalostí o evolučních vztazích mezi skupinami savců zaujal desetičlennou odbornou porotu mezi 78 nominovanými publikacemi vydanými v roce 2021 na pracovištích Akademie věd ČR.

Pro sledování vzniku a vývoje nemocí nebo účinnosti léčby jsou nezbytné ukazatele, které odráží stav postižení tkání a jsou zároveň snadno dostupné. Vědcům z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se podařilo z krve izolovat malé částice, které jsou schopné nést informaci o neurodegenerativním onemocnění – Huntingtonově chorobě. Další výzkum složení těchto částic může pomoci odhalovat poškození jinak nedostupných orgánů, včetně mozku.

Vědci z  Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR zjistili, že některým živočichům nevadí změny počtu či genového obsahu chromozomů, naopak že takové změny mohou být pro ně výhodné a vést ke vzniku nových vlastností. Díky unikátnímu výzkumu asexuálního rozmnožování sekavců tak popsali evoluční procesy konfliktu genů uvnitř buněk, které vedou ke vzniku nových druhů, úspěšných v měnícím se prostředí.

Jak co nejvíce omezit šíření viru SARS-CoV-2? Odpověď na tuto otázku hledají s různou úspěšností experti z celého světa. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Masarykovy univerzity v Brně v době nejsilnější epidemie, celostátního lockdownu a platnosti plošných opatření prokázali, že virus Sars-CoV-2 se ve veřejných prostorách, kde lidé dodržovali opatření jako nošení respirátorů a dezinfekce rukou, nevyskytoval.