Klesající porodnost a snižující se plodnost patří mezi nejpalčivější problémy současnosti. Česká republika, podobně jako většina vyspělých zemí, čelí demografické nerovnováze, která může v budoucnu zásadně ovlivnit ekonomiku i stabilitu společnosti. V reakci na tento trend zahájil Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR (ÚŽFG) nový výzkumný program ART – Budoucnost asistované reprodukce, financovaný Strategií AV21. Výzkumný program, který propojuje špičkový akademický výzkum ústavů Akademie věd a univerzit s reprodukčními klinikami, hledá inovativní řešení v oblasti asistované reprodukce.

Želvušky, které obývají povrchy ledovců napříč Arktidou, jsou úzce přizpůsobené životu v ledovcových ekosystémech. Silná izolace jejich jednotlivých populací naznačuje, že ztráta každého ledovce může znamenat nevratnou ztrátu místní genetické rozmanitosti. Výzkum vědců a vědkyň z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR však zároveň odhalil, že tyto želvušky dokážou lokálně přežívat i dlouhá období bez ledu.

Pavel Krejčí z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR je mezi třemi oceněnými vědci, kteří patří ke světové špičce ve svém oboru a dostane z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové prestižní ocenění Praemium Academiae 2024. Štědrá finanční částka podpoří jeho výzkum buněčné signalizace.

Úzký vztah mezi myší domácí a člověkem je pro vědce jedinečnou příležitostí k výzkumu historických migrací lidské populace. Tým expertů ze dvou ústavů Akademie věd ČR zveřejnil studii, která přináší nové poznatky o evoluci a šíření myši domácí (Mus musculus) v Evropě. Rozsáhlý výzkum zahrnoval více než 8000 myší z celého světa. Jeho výsledky mění dosavadní představy o kolonizaci Evropy a pohled na vzájemné působení lidí a zvířat.

V podmínkách rychle se měnícího klimatu může být genový mix klíčovým faktorem pro přežití druhů. Umožňuje totiž vznik nových adaptací. Ukazují to výsledky výzkumu vědeckého týmu z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ve spolupráci s Oklahomskou a Cornellovou univerzitou v USA. Objev může změnit dosavadní přístup k ochraně ohrožených druhů.

Výsledky vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR prokázaly klíčovou roli genu Cdk13 ve formování obličeje a vývoji obličejových nervů. Práce odhalila širší význam stejnojmenného proteinu, který obecně ovlivňuje „přepis“ genů podstatných pro vývoj různých tkání a orgánů. Odhalení jeho regulační úlohy může významně přispět nejen k vývoji nových terapeutických strategií vzácného onemocnění onemocnění CHDFIDD, ale celkově k pochopení základních procesů v embryogenezi.

Pozoruhodný způsob rozmnožování skokana zeleného, který vytváří pohlavní buňky jako své vlastní klony, popsali vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR u dalšího druhu skokana z jižní Evropy. Unikátní reprodukce bez míchání genetické informace od obou rodičů bude pravděpodobně rozšířená i u dalších druhů s hybridním původem. Obojživelníci, kteří jsou právě díky svému způsobu rozmnožování nejvíce ohroženou skupinou obratlovců, tak přinášejí zcela zásadní poznatky o rozmanitosti reprodukčních strategií.

S narůstající odchylkou globálního klimatu od historických normálů se jednotlivé druhy stále více ocitají v podmínkách, které překračují jejich fyziologické možnosti. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR identifikovali soubor genů, které jsou spojené s ochranou buněk před oxidačním stresem.

Vědcům z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se podařila celogenomová analýza regulace tvorby bílkovin v myších vajíčkách a embryích. Odhalili dynamické změny, které jsou zásadní pro jednotlivé fáze zrání vajíčka a buněčného dělení nového embrya. Vědci popsali klíčové hráče a dráhy, které tvorbu bílkovin regulují. Získané poznatky mají zásadní význam pro klinickou léčbu neplodnosti, a zároveň rozšiřují poznatky o rakovinotvorných procesech v nádorové buňce. 

Vědcům z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se podařil zásadní objev v pochopení procesu vývoje zdravého embrya z oplozeného vajíčka.

V České republice se usadil nový druh savce – bělozubka tmavá. Objevili ji vědci ze dvou ústavů Akademie věd ČR. Přestože její příchod očekávali, zachytit se ji podařilo až na podzim loňského roku, a v podstatě omylem.

Hned dvakrát se na stupních vítězů národního kola soutěže Středoškolské odborné činnosti umístily gymnazistky, které své práce vypracovávaly na Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

Na konci května ožil liběchovský areál Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR  oslavou šedesátého výročí svého založení. Velkolepá oslava byla spojena s jednodenním mezinárodním workshopem a prezentací nejlepších výsledků a současného dění na pracovišti.

Proniknout do světa vědy, ponořit se do laboratorní práce, překonat metodické obtíže i sebe sama a nakonec úspěšně prezentovat své první vědecké výsledky. To vše se za jeden rok podařilo i čtyřem středoškolským stážistkám Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, které prezentovaly výsledky svého bádání na konferenci Otevřené vědy.

Rozdílné vlastnosti mezi populacemi norníků rudých na severu a jihu Velké Británie, způsobené odlišným typem hemoglobinu, mohou ovlivnit jejich adaptační schopnosti na měnící se klima. Výzkum vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ukázal, že schopnost využít rozmanitosti ve vlastnostech, které v populacích již existují, a díky nim se přizpůsobit klimatickým změnám, bude klíčová pro přežití mnoha druhů rostlin a živočichů včetně člověka.